KLADRUBSKÝ LOVESTORY & PAŘBY (2/2)

Když se "znovu" narodíte máte základní potřeby. Jako je jíst, pít, čůrat a být někým milován. Každý kluk, co o mě projevil zájem, se mi líbil. Moc jsem nechápala proč. Proč se se mnou chtějí bavit a třeba mi i pomoci. Kecala bych, kdybych říkala, že ne. 😃 Proběhla i první láska v lázních, takže dokážete si představit, že jsem psala do svého diáře pouze o klucích. O ostatních věcech vím velký prd, přeci je to už 7 let.

ZÁPISKY Z DENÍKU O KLUCÍCH:

2014 - Dneska byl na motomedu Lukáš - už se známe - je to milej a hezkej kluk.

6.1.2014 - Dneska sem potkala Martina Zacha - muž roku 2009. Teda zřejmě

9.1.2013 - Večer sme šli do kina - sama. Marek nepřišel. To je další (2x) vozičkař, co na ně vyprd !!!

21.1. - Taky mě psal Mára Moc hezky to napsal.

22.1. - Veřeč byl Vladán a jeho skupinka v kinosále. Mára slavil narozeniny 30 a proběhla i první pusa.

24.1. - Dneska sme měli jít ven - Márovi bylo špatně. Tak snad jindy.

25.1. - Dneska sem spala do 9:30 hod. Pak sem šla do sprichy a bylo oběd. Pak sme šli ven (s Márou) a pak do Pišota ♥︎ Bylo to fajn odpolede ...

27.1. - Dneska jsem dostala rukavici na zdarou ruku. Večer prví hádka s Márou = lehká hádka ...

28.1. - S Márou je to na jedničku Tak poprví jsme (od Vánoc) domů.

10.3. - Dneska sem se rozloučina (taky jede dom). Bylo to fajn Večer u stolů - Mára, Roman, Janča, Míša, Tomáš, Dada, pan Outadovský, Jarda.

11.3. - Dneska se trošků břečela. Kdyby to měla zhodtit, tak to bylo SUPÉÉÉR !!! Nebudu říkat Shobem, ale Naschdadou, však se uvidíme za půl roku ♥︎

Můj první chlapec po příhodě se jmenoval Mára, jak jste se dočetli. Byl to kluk, který skončil na vozíčku, jak jinak než blbou náhodou. Mamce jsem nadšeně vyprávěla, že má několik tetování, je mu 30 let a vůbec na to nevypadá. Byl to takový drsňák, ale pod pokličkou docela milý chlapec. Bral mě, jaká jsem, což je úplně super, ale mamce se to vůbec nezdálo a moc můj nový vztah neschvalovala. Jenže poručte puberťákovi?! Navíc měl vysportovaný tělo, ale prý s vozíkem to šlo úplně doháje. Asi jako každému, kdo se dostal na vozíček. Na konci lázní vztah skončil, jestli se tomu dá vůbec říkat vztah. Zkrátka, co v lázních začíná, taky v lázních končí. Ale co, přijdou další chlapci. 😃

JAK JSME CHODILI DO LÁZEŇSKÉ HOSPODY U PIŠKOTA

U Piškota - jediná hospoda široko daleko. S partou lidí jsme většinou končili den nad pivem, vínem, nebo něčím ostřejším. Párkrát se stalo, že jsme to přehnali a sestřičky musely asistovat vozíčkářům u zvracení. Když seš kvadruplegik a hýbeš jenom hlavou, tak to jinak nejde. 😃 Sestřičky byly zlatý, nikoho neodsuzovaly. Převlíkaly pozvracený polštáře a dávaly nás do kupy, když jsme ještě druhý den nadýchali a měli jsme jít na procedury. Mě se zvracení naštěstí vyhlo, až do druhých Kladrub. Ono, když berete nějaký prášky, tak po pár pivech s vámi alkohol zamává. Když se z vás ze dne na den stane postižený, je důležité se se situací nějak vypořádat. Většina lidí alespoň na chvíli zapomene, na to, co se jim stalo, a na chvílí si připadají zase normální. Prosím, neberte to tak, že v Kladrubech se jenom pije. Jen to tu jednoduše žije a po celodenním cvičení si každý rád zajde na pivo. Zvlášť, když se v Kladrubech vždycky sešla dobrá parta u stolu.

FARNÍ PLES, ANEB NIKDO NEBUDE SEDĚT V KOUTĚ

Poslední víkend v lednu bývá farní ples v Kaťáku, který pořádáme s kamarády. Jakmile je po plesu a lidi odchází, pro nás, lidi kteří akci chystají a obsluhují, párty teprve začíná. Slabší kusy jdou domů, ale my, tvrdý jádro, vždycky se rozpaříme! Vytáhneme si hrací bedýnku, tancujeme, pijeme a kouříme až do rána. Tenhle ples nebyl jiný, končili jsme v 7:00 ráno.

POUČENÍ: Připadala jsem si nepotřebná a nechápala jsem, proč by se mnou někdo trávil čas. V Kladrubech jsem přitom potkala spoustu nových kamarádů a díky tomu jsem se začala učit přijímat sama sebe. Že jste handicapovaní neznamená, že jste něco míň. Dycky můžete získat nové přátele, neztratit ty staré a zažívat nezapomenutelné zážitky. Díky všem kladrubákům!