menu

Ze života po mrtvici

Po mrtvici mi nikdo nedal příručku „Jak teď žít?“, tak jsem ji pro sebe i ostatní začala psát sama. Učily mě chyby a omyly, ale i malá vítězství vybojovaná vlastním odhodláním s podporou okolí. Tohle je místo pro moje postřehy, rady, trapasy a dobrodružství. Slouží jako povzbuzení všem, kteří si prochází něčím podobným i těm, kdo prostě jen chtějí porozumět životu člověka s handicapem.
Život po mrtvici
20. 10. 2025
Zdraví jako komodita?
Zdraví - v lepším případě je to dar. Ne všichni ale mají takové štěstí, může se z něj stát i luxus, který není dosažitelný pro každého. Nad tímhle tématem přemýšlím už dlouho.
Život po mrtvici
12. 8. 2025
Láska s handicapem umí bolet
Rozešla jsem se s Tomem. Nebo on se mnou. Vlastně jsme oba věděli, že v tom, jak jsme teď nastavení, nemáme jako pár budoucnost. Bolí to! Stává se mi, hlavně když jsem sama a moje hlava není...
Život po mrtvici
24. 6. 2025
Myslíš, že Erasmus+ není pro nás? Tři mozky po úrazu ti ukážou opak.
Erasmus+ pro lidi s handicapem? Jo, opravdu existuje! Díky tomu jsem mohla na týden vyrazit do Portugalska spolu s dalšími mladými lidmi, kteří si taky prošli poškozením mozku. Projekt vznikl díky...
Život po mrtvici
25. 4. 2025
5. výroční zpráva od Holky s handicapem
Rok se s rokem sešel a já už slavím 5. narozeniny blogu a 12. narozeniny od mrtvice, juchů!
Život po mrtvici
26. 11. 2024
Nekonečný boj s protetikou
Po 11 letech různých zkušeností s protetickou péčí jsem si uvědomila, že "co je moc, to je moc." Tento článek píšu jako náhled do problematiky, o které se podle mě mluví méně, než by mělo. A co je to...
Život po mrtvici
12. 9. 2024
Láska a handicap: Jak to může fungovat
Jak jsme se poznali: Mám ráda hudbu a věci s ní spojené, třeba takové festivaly, na které celkem často jezdím, a tak není divu, že jsme se s Tomem viděli poprvé na festivalu Banát. Na festivalu, kde...
Život po mrtvici
22. 4. 2024
4. výroční zpráva Holky s handicapem
Rok se s rokem sešel a já už slavím 4. narozeniny blogu a 11. narozeniny od mrtvice, juchů!
Život po mrtvici
30. 11. 2023
Jak jsem si nadělila oživlou ruku pod stromeček?
Pro ty, co mě nesledují na sociálních sítích, tak už od poloviny října "marodím s rukou". Od té doby, co se mi přihodila mrtvice, mi nefungují svaly v pravé ruce a ta visí jak "pařát" od zápěstí dolů...
Život po mrtvici
20. 9. 2023
Od márnice k horám: Nezvyklé spaní a nezapomenutelná dobrodružství ve Slovinsku
7 dní, 1800 km, škoda fabia, spaní 3 dny v autě a 3 dny v kempu, spaní u márnice, zažila jsem nejhorší bouřku v mým životě, miluji krémeš, protože puding
Život po mrtvici
30. 6. 2023
Lvice - dojmy a pocity
Nejprve bych vám vůbec vysvětlila, co to jsou Lvice, proč jsem tam šla a komu tím pomáháme. Pojďme na to.
Život po mrtvici
14. 3. 2023
Cestuji s handicapem, Budapešť
Mám kluka, heč. Tak, konec chlubení, a jdeme na článek.
Život po mrtvici
31. 1. 2023
Výroční zpráva blogu 3
Uplynul další rok a já bych se chtěla podělit, co všechno se mi povedlo jako holce s handicapem. Zapojila jsem se do nejrůznějších projektů, které šíří osvětu o mrtvici a pomáhají lidem s handicapem....
Život po mrtvici
6. 12. 2022
Víkendy ve Francii a tisíckrát poprvé 2/2
A máme tu další víkend a tentokrát to padlo na město Grenoble. Vyjeli jsme už ráno v 8 hodin a cesta měla trvat 3 hodiny, ale trvala 11 hodin. Vzali jsme si starší auto a po dvou hodinách se...
Život po mrtvici
15. 11. 2022
Víkendy ve Francii a tisíckrát poprvé 1/2
Jak jsem už řekla, ze začátku jsem byla takový Yes man. Na všechno jsem řekla "ano". I když jsem vůbec nevěděla, kam jedeme a co tam budeme dělat. Přes týden jsme s dobrovolníky pracovali a víkendy...
Život po mrtvici
13. 10. 2022
Jak jsem jela do Francie naučit se anglicky
Dobrovolnictví je pro mě způsob, dělat co to mně baví s lidmi, kteří mě taky baví.
Život po mrtvici
8. 9. 2022
"Banát nejde popsat, Banát se musí zažít!"
Minulý rok jsem jela na festlival Banát poprvé, letos podruhé a opět to bylo úžo. Chtěla bych vám přiblížit, co vlastně Banát je a proč tam jezdím, taky jsem zjistila, že Banát je lepší, než online...
Život po mrtvici
22. 6. 2022
New York bejbeee 2
15.4. - 5.den - 18 km Na snídani byly bagely - už jsem vám říkala, že to je jedna z nejlepších věcí, co jsem taky jedla? Po snídani holky chtěly do koupelny, jako každý den. A v tom řekl Jarda, že...
Život po mrtvici
22. 5. 2022
New York bejbeee
Kdo mě sleduje na sociálních sítích, možná si všiml, že jsem byla v New Yorku. Proč zrovna do NY? To vám povím v následujících řádcích.
Život po mrtvici
22. 4. 2022
Výroční zpráva blogu 2
Rok se s rokem sešel a já už slavím 2. narozeniny blogu a 9.narozeniny od mrtvice, juchu! ?
Život po mrtvici
23. 3. 2023
Vejška s handicapem
Je podzim 2016 a já nastupuji na vysokou školu VUT v Brně, fakultu podnikatelskou. Vybrala jsem si VUT místo Mendelovy univerzity, protože mají opravdu propracovaný systém pro handicapovaný - jak při...
Život po mrtvici
22. 2. 2023
Co dělám, když zrovna nestíhám psát články na blog?
Už asi netrpělivě čekáte, kdy vyjde další úrorový článek. Přiznám se, trošku nestíhám. Článek je teprve u ségry na korektuře a ještě chvilku bude trvat, než bude k vydání. Každopádně mám pro to pádný...
Život po mrtvici
22. 1. 2022
Moje otužování
Říká se, že lidi po mrtvici a se srdečním problémem by se neměli otužovat - což jsem přesně já. To jsem však zjistila po 2 letech otužování a naopak mi otužování fyzicky i mentálně pomáhá. Občas je...
Život po mrtvici
24. 12. 2021
“A ty jako ještě nikoho nemáš?”
Nejraději mám období před Vánocemi - peče se cukroví, uklízí, shání se a balí dárky, všude voní svařák. Zároveň tuhle krásnou atmosféru narušuje spěch a vánoční šílenství, že ještě něco nemáte. Ale...
Život po mrtvici
16. 11. 2021
Proč jsme založili Ze Stodoly?
Už odmalička jsem chtěla být jako můj táta, který je soukromý zemědělec. Když jsem byla malá, vždycky jsem čekala, až přijedou zákazníci pro brambory. Až přijeli ihned jsem je odchytla a povídala,...
Život po mrtvici
30. 8. 2021
Banát 2021
Banát nejde popsat, Banát musíš zažít!
Život po mrtvici
17. 8. 2021
Bali
Na Vánoce 2015 jsem od ježíška jsem dostala letenku na Bali. Ježíšek byl štědrý, neboť letenku dostal i táta a ségra. Yes, yes, yes...a za měsíc letíme na tři týdny. První cesta mimo Evropu a k tomu...
Život po mrtvici
14. 7. 2021
Láska a handicap
To, že si hledáme partnera/partnerku se nevyhýbá ani nám, handicapovaným. Tělo je pouze schránka a potřeba lásky je stejně důležitá jako u zdravého člověka. Dospěla jsem do bodu, kdy téměř všechny...
Život po mrtvici
4. 6. 2021
Moje poprvé na Zámostí
Byl rok 2015 a jednu věc si pamatuji dobře - poprvé jsem byla na fesťáku na víc dní. Ségra mě totiž zeptala, jestli nechci jet s její partou do Třebíče na festival Zámostí. Já jsem samozřejmě...
Život po mrtvici
9. 4. 2021
Působení korony na můj handicap
Vysmátá holka s handicapem je už jen holka s handicapem v období pandemie. Zažívám stavy, který jsem od mrvice neměla. Uzavírám se před ostatními a před sebou samotnou. Nepoznávám se, nejsem to já....
Život po mrtvici
16. 3. 2021
Tanzánie (2/2)
Druhý týden v Mpanze.
Život po mrtvici
4. 3. 2021
Tanzánie (1/2)
Baba (ve svahilštině "otec") Jenda napsal krásný povídání o našich dnech v Africe a teď zažijete Afriku zase mýma očima. ? Výpravu tvořili: o. Jenda, Léňa, Marťa, Tom, Petr a já.
Život po mrtvici
19. 1. 2021
Holka krev a mlíko
Bylo léto a já jsem nastoupila na brigádu v Lednici, kde jsem prodávala lístky na Písečný svět. Chtěla jsem se po dvou letech v lázních začít vracet zpátky do běžnýho života.
Život po mrtvici
25. 2. 2021
Menstruace
Pro někoho menstruace může být ošemetné téma, ale je součástí každé ženy na světě a neměli bychom se bát o ní bavit.
Život po mrtvici
17. 11. 2020
Kladrubský lovestory & pařby 2
Jelikož Kladruby hodnotím ohledně péče a rehabilitování velmi dobře, tak další návštěva byla jistá.
Život po mrtvici
29. 9. 2020
(Nejen) o levitování v Klimkovicích
Hned za pár dní jsem odjela do Klimkovic, tentokrát jsem si to hradila sama, respektive taťka.
Život po mrtvici
22. 4. 2021
Výroční zpráva blogu
Dneska slavím osmé narozeniny a tím pádem je to už celý rok, co jsem si nadělila blog jako dárek. Jak to celé začalo? Proč zrovna blog? Jaká byla moje očekávání a jaká je realita? Co mi dělalo...
Život po mrtvici
16. 9. 2020
Velký Kriváň? Tak tam jsme nakonec nedošli
Vždycky jsem milovala hory, ten pocit, když vylezu a vidím všechno pode mnou a v tu chvíli si uvědomím, jak maličká jsem oproti světu, té mocné přírodě. A touha po horách zůstala i po mrtvici, takže...
Život po mrtvici
8. 9. 2020
Jánošíkove diery? Dolů jenom po zadku!
Máma a dcera, dvě Elišky na cestách, juch!
Život po mrtvici
11. 8. 2020
Kouzelná třináctka - Darkov (3/3)
Ve středu bývali tanečky, taneční večer. Je to vtipný, když si přestavíte, že každý má nějaké omezení, tam to byli většinou lidi o berlích a když trošku popijou, tak berle lítají vzduchem. Jeden pán,...
Život po mrtvici
28. 7. 2020
Pí**, kuv**, do prd***… (2/3)
Jednou jsem se bavila z paní okolo čtyřicítky, která měla taky mrtvičku. Dostaly jsme se k mluvení a já jsem se jí svěřila a tím, co mě trápí. Paní byla šťastná, že v tom není sama. "No jo, jenže...
Život po mrtvici
14. 7. 2020
Role v lázních - Darkov (1/3)
I když Darkov trval jenom 5 týdnů, musím povídání o něm rozdělit opět na několik dílů. Z místa, kam se mně za žádnou cenu nechtělo, se vyklubalo nejhezčích pět týdnu ze všech lázní.
Život po mrtvici
7. 7. 2020
Kladrubský lovestory & pařby (2/2)
Když se "znovu" narodíte máte základní potřeby. Jako je jíst, pít, čůrat a být někým milován. Každý kluk, co o mě projevil zájem, se mi líbil. Moc jsem nechápala proč. Proč se se mnou chtějí bavit a...
Život po mrtvici
24. 6. 2020
Jak je důležité míti deník
Na Vánoce jsem dostala propustku z Kladrub a odjela na pár dní domů.
Život po mrtvici
16. 6. 2020
Půlmozci, nám říkali, aneb vytoužené Kladruby (1/2)
Do Kladrub jsem se těšila, jak dítě na novou hračku. Konečně nastal den, kdy jsem skoro po půl roce odjela z domu. A prosím vás, nejsou Kladruby jako Kladruby. V prvních mají koně, ale tam jsem...
Život po mrtvici
9. 6. 2020
Moje tajemství bylo prozrazeno
Jelikož jsem si vybrala lázně Teplice nad Bečvou jakožto nejvhodnější, do Rehabilitačního ústavu Kladruby mě vzali až za půl roku.
Život po mrtvici
3. 6. 2020
První lázeňské kilometry
V lázní se cítíte, jako kdyby se nic tak vážného nestalo. Jste plní motivace, všechno je bezbariérové, každý den se o vás někdo stará, chodíte na procedury a jste obklopeni stejnými lidmi jako jste...
mozek

Pomáhej mi tvořit a měnit svět

Tvořím pro všechny, kteří potřebují pomoc či inspiraci. Sdílením článku, sledováním na sociálních sítích nebo finanční podporou mi pomáháte šířit osvětu a podporovat komunitu lidí po mrtvici. Každá forma pomoci má smysl – každá mi přináší radost, energii a možnost pokračovat v mojí práci dál.